Abstrakt
Dlouhodobá redukce spánku vede k závažným duševním a somatickým poruchám a prohlubuje příznaky u jedinců s preexistující psychickou poruchou. Je známo, že nespavost se ve velké míře vyskytuje téměř u všech psychiatrických diagnóz, a často je těžké odlišit, zda nespavost duševní poruše předchází, nebo vzniká jako její následek.
Ve většině případů však spánková a psychická porucha navzájem komplexně integrují, takže vytvářejí bludný kruh, který podporuje chronicitu onemocnění. Článek se zaměřuje na představení některých typů nespavosti, spojených s duševními poruchami, ale především na zdůraznění důležitosti diagnózy a terapie nespavosti v běžné psychiatrické praxi.