Abstrakt
V letech 2008 a 2009 proběhla v České republice velká observační studie zaměřená na léčbu moderními inzuliny. Zúčastnilo se jí 266 center, ve kterých bylo zařazeno celkem 4824 pacientů.
Hlavním cílem bylo sledování zlepšení hodnot HbA1C (IFCC) po změně terapie z humánního inzulinu na terapii moderními inzuliny (inzulinovými analogy) při léčbě diabetu 2. typu. Vedlejšími cíly bylo sledování některých dalších parametrů kompenzace diabetu a bezpečnosti léčby inzulinovými analogy.
Ve studii byly sledovány 4 skupiny pacientů podle toho, z jakého způsobu léčby humánním inzulinem (nebo inzuliny) byli převáděni na inzulinová analoga. Sledovány byly pouze „čisté převody“: A) z terapie humánními inzuliny v režimu bazál-bolus na terapii analogy v režimu bazál-bolus – NovoRapid® a Levemir®, B) z terapie humánním inzulinem v režimu bazál na terapii analogem v režimu bazál – Levemir®, C) z terapie premixovaným humánním inzulinem na terapii premixovaným analogem – NovoMix® a D) z terapie humánním inzulinem podávaným prandiálně na terapii analogem podávaným prandiálně – NovoRapid®.
Ve všech skupinách došlo po 12 a 24 týdnech léčby inzulinovými analogy ke statisticky významnému poklesu hodnot glykovaného hemoglobinu, glykemie nalačno a glykemie po jídle. Závěr: Léčba inzulinovými analogy se ukázala jako bezpečná, v jejím průběhu nebyly hlášeny žádné závažné ani ostatní nežádoucí účinky.
Po převedení na inzulinová analoga došlo k poklesu počtu hypoglykemií.