Dobrá praxe v poskytování duševní péče marginalizovaným skupinám v Evropě: kvalitativní studie pohledu expertů v 14 zemích
Abstrakt
Pozadí: Sociálně marginalizované skupiny mají tendenci mít vyšší prevalenci duševních poruch než běžná populace a může být obtížné, aby se zapojily do zdravotní péče. Poskytování péče o duševní zdraví u těchto skupin představuje konkrétní výzvu, a důkazy o správné praxi jsou nutné.
Tato studie zkoumala zkušenosti a názory expertů v 14 Evropských zemí týkající se péče o duševní zdraví pro šest sociálně marginalizovaných skupin obyvatelstva: dlouhodobě nezaměstnaných; sexuální pracovnice, bezdomovci, uprchlíci/žadatelé o azyl, nelegálních přistěhovalců a členové cestují komunit. Metody: Ve dvou zanedbaných oblastech v hlavních městech 14 zemí byly vybrány a odborníci a dotazováni na každou ze šesti skupin na okraji.
Semi-strukturované rozhovory s případovými vinětami byly provedeny za účelem prozkoumání zkušeností dobré praxe a analyzovány pomocí tematické analýzy. Výsledky: V celkem 154 rozhovorů byly čtyři součásti dobré praxe identifikovány ve všech šesti skupin: a) zavedení terénních programů za účelem identifikace a zapojení osob s duševními poruchami; b) usnadnění přístupu ke službám, které poskytují různé aspekty zdravotní péče, včetně péče o duševní zdraví, c) posílení spolupráce a koordinace mezi různými službami, a d) šíření informací o tom, jaké služby jsou nabízeny okrajovým skupinám v této oblasti.
Závěry: Odborníci z celé Evropy držet podobné názory na to, co představuje správnou praxi v péči o duševní zdraví pro marginalizované skupiny. Péče může být zlepšena prostřednictvím lepšího servisní organizace, koordinace a informace.