Článek se zabývá otázkou, kdo je oprávněn provádět očkování, a to jak z hlediska regulace poskytování zdravotních služeb, tak konkrétní kvalifikace. Zejména se snaží analyzovat soulad současného faktického stavu, kdy očkování často aplikují všeobecné sestry, s právním stavem.
Dále se zabývá problematikou očkovacích schémat a prolomení povinnosti mlčenlivosti ve vztahu k orgánům ochrany veřejného zdraví.