Abstrakt
Syndrom vyhoření, burn-out syndrom, je definován jako stav emocionálního vyčerpání a depersonalizace, který vede k poklesu efektivity práce. Vzniká jako důsledek dlouhodobých stresových podnětů.
V důsledku vysokého fyzického i emočního vypětí se syndrom vyhoření vyskytuje často u lékařských profesí. Burn-out syndrom u zdravotnických pracovníků představuje velmi aktuální problematiku, v tomto případě totiž syndrom vyhoření nejen významně negativně působí na zdraví jedince, ale ovlivňuje i zdraví pacientů.
Může tedy vést k závažným obtížím projevujícím se ve vztahu lékař-pacient, ale i v celém systému zdravotnictví-pacient.