Deprese zůstává stále často nediagnostikovanou a neléčenou duševní poruchou, i když představuje jednu z největších zdravotních zátěží rozvinutých společnosti současného světa. Máme k dispozici celou řadu nástrojů pro screening, diagnostiku a měření výsledků léčby, stejně jako algoritmy léčby.
Vytvoření dobrého terapeutického vztahu s pacientem i jeho rodinou, spolupráce praktického lékaře s psychiatrem, volba vhodného antidepresiva i jeho dávky podle individuální charakteristiky léčeného, stejně jako využití psychoterapeutických a jiných nefarmakologických prostředků jsou předpokladem kvalitní léčby. Takováto diferencovaná, na důkazech založené péče přináší lepší výsledky než obvyklá klinická praxe.