Abstrakt
Cíle této multicentrické studie byly:
1. vyhodnotit senzitivitu radiální endosonografie (rEUS) a esofagogastroduodenoskopie (EGD) v detekci a velikosti žaludečních varixů (ŽV) a jícnových varixů (JV);
2. zjistit vztah mezi jaterním funkčním postižením a velikostí varixů;
3. porovnat známky portální hypertenze prokazatelné při abdominální ultrasonografii s endoskopickými nálezy;
4. vyhodnotit incidenci a velikost varixů v závislosti na průtoku krve portální žilou monitorovaným dopplerometrickým vyšetřením. Všechna vyšetření (endosonografie, esofagogastroduodenoskopie, transabdominální ultrasonografie a dopplerometrické vyšetření portální a lienální žíly, stanovení funkční rezervy jater) byla prováděna oddělenými týmy zaslepeně, bez znalosti výsledků jednotlivých vyšetření. Soubor zahrnoval celkem 61 pacientů s jaterní cirhózou, průměrného věku 54,5 +- 10,5 (23-84). Senzitivita a specificita EUS vztažená k EGD v detekci JV byla 94,4 % a 71,4 %. Shoda EGD a rEUS v detekci jícnových a žaludečních varixů byla 91,8 % a 60,6 % případů, v lokalizaci JV v 57,1 % případů a v určení velikosti varixů v 66 %. Statisticky významný vztah mezi závažností jaterního onemocnění podle Child-Pugh klasifikace a velikostí jícnových varixů určených EGD a rEUS byl (p = 0,012 a p = 0,006). Radiální endosonografie je schopna přesně diagnostikovat přítomnost jícnových a žaludečních varixů. Je více reprodukovatelnou metodou pro měření velikosti varixů.