Abstrakt
Podle Světové zdravotnické organizace byla v letech 2003-2005 Evropa regionem s nejvyšší mírou konzumace alkoholu na světě, přičemž Česká republika zaujala v tomto žebříčku spotřeby druhé místo (s 16,5 l na osobu a rok). Rizikové vzorce užívání řadí alkohol mezi nejškodlivější psychoaktivní látky.
Díky kombinaci vysokého stupně potenciální škodlivosti a vysoké míry rozšíření jeho užívání je uplatňování pragmatického harm reduction a risk reduction (programy a intervence minimalizující rizika a škody) přístupu u alkoholu nanejvýš žádoucí. Minimalizace rizik a škod spojených s užíváním alkoholu je také v posledních letech prioritou WHO a Evropské unie. Článek přináší přehled těchto intervencí, které systematizuje dle úrovní působení.
Na strukturální úrovni jsou diskutovány intervence v podobě licencování výroby a distribuce alkoholu, regulace ceny ve formě zvláštního zdanění, kontrola dostupnosti omezením prodeje (věkově, místně a časově), regulace marketingu a propagace, a situační omezení konzumace. Na komunitní úrovni jsou v textu uvedeny intervence omezení prodeje či konzumace alkoholu, lokální kontrola dodržování zákonů a vyhlášek, podpora a zajištění bezpečnějšího prostředí pro konzumaci alkoholu a podpora bezpečného návratu domů.
Na individuální úrovni se harm reduction zaměřuje jak na bezpečné užívání bezproblémových konzumentů alkoholu, tak i na kontrolované pití uživatelů se škodlivým užíváním alkoholu. Z hlediska nákladové efektivity odborníci doporučují zejména kontrolu výroby a zdanění alkoholu, věkové a místní omezení dostupnosti, situační omezení konzumace a kontrolu jeho dodržování, a konečně plošné zavedení a podporu krátké intervence.