Afekty jsou náhlé a rychle začínající a často rychle odeznívající emoční reakce na různé podněty a jsou doprovázeny jak vegetativními tak i např. mimickými projevy. V rámci afektu často dochází k těm nejzávažnějším trestným činům – vraždám.
Ve vyhodnocení zločinů v afektu nepanuje mezi znalci terminologická, ale ani názorová shoda. Autoři se snaží zmapovat snahy o vymezení a pojmenování afektu ještě prostého, nepatického, nicméně velmi silného, který u znalců dlouhodobě vyvolává potřebu forenzně zásadně jej i ohodnotit.
Ve shodě s právnickým komentářem, se autoři snaží, při vědomí existence nového trestního zákoníku, preferovat rozlišení na afekt prostý a patický. Nedoporučují používání termínů afekt nezvládnutý či dokonce nezvládnutelný.
Současně upozorňují na nutnost dalšího bádání a vymezení afektu ještě prostého, ale již přecházejícího v afekt patický, kdy toto pomezí - hranice, jeho diagnostika, znalecké vyhodnocení, patří bezpochyby k nejobtížnějším úkolům forenzní psychiatrie. Jsou si vědomi, že tento přechod zcela jistě existuje, ale na své znalecké vyhodnocení a terminologické pojmenování dosud čeká.
Autoři upozorňují na nutnost dalšího dialogu mezi psychiatry, psychology, ale i právníky, kteří se zločiny v afektu zabývají. Právní komentář odráží aktuální pohled na problematiku zločinů v afektu a je pro psychiatry zásadní, protože již zohledňuje existenci nového trestního zákoníku.
Z komentáře je patrné, že i pro odborníky z právní oblasti je problematika zločinů v afektu jednou z těch diskutabilních a obtížně uchopitelných.