Abstrakt
Cílem tohoto článku je ukázat – od historického přehledu přes teoretické poznatky – dnešní možnosti klinického využití C-peptidu. Přínosem může být jeho stanovení pro klasifikaci diabetu, poruch glukózové homeostázy, dále i pro rozhodování o výběru, strategii a časování léčby a nejnověji, na základě nových poznatků o endogenních funkcích C-peptidu, je intenzívně studováno jeho léčebně-preventivní využití pro modelaci rozvoje vaskulárních i neuropatických komplikací diabetu.
Posledně jmenovaná možnost, dospěje-li ke skutečnému zavedení do praxe, může ovlivnit morbiditu a mortalitu diabetiků.