Abstrakt
Krevní výron, jako důsledek intravitálního krvácení, je z forenzního hlediska považován za důležitou známku vitální reakce poranění. Ve zvláštních případech je však nutno připustit možnost, že hematom vznikl až postmortálně.
Vznik supravitálních změn je zřejmý kupř. u dárců orgánů u nichž je po smrti mozku udržován krevní oběh a plicní ventilace. Posmrtný vznik krevních výronů ale pozorujeme i u dárců po enukleaci očních bulbů odebraných až před pitvou na Ústavu soudního lékařství a toxikologie; tyto krevní výrony které se manifestují za několik hodin po odběru.
Mimoto jsme ale zaznamenali vznik hematomu v očnici.V dostupné literatuře jsme nezjistili údaj o posmrtn ém vzniku resp. přemístění hematomu takového rozsahu. Jde tedy, v rámci znalostí o supravitální reakci o poznatek obecného významu, ovšem i s forenzním dopadem.
V konkrétním případě, dokumentace z místa činu umožnila korigovat posouzení mechanismu vzniku poranění resp. úrazového děje z hlediska podezření na cizí zavinění, které by v takovém případě přicházelo v úvahu (jako např. úder do očnice a pád pod projíždějící soupravu metra).