55 let evropské integrace v oblasti mírového využívání jaderné energie: vývoj, současnost a perspektivy právního řádu Euratomu
Abstrakt
Zatímco primární právo Evropské unie (včetně jejích předchůdců: Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství) prošlo od r. 1957 řadou klíčov ých změn, zůstává primární právo Euratomu i dnes v zásadě identické, jako tomu bylo před 55 lety. S ohledem na tuto skutečnost je Euratom často předmětem kritiky.
Kritika je směrována nejenom vůči cíli, pro nějž byl Euratom zřízen, ale i ve vztahu k řadě obsoletních ustanovení primárního práva a způsobu vydávání právních předpisů, ve kterém Evropský parlament dodnes nedisponuje spolurozhodovací pravomocí.V této souvislosti se mluví o demokratickém deficitu a Evropské společenství pro atomovou energii je označováno jako „fosilie“. Na straně druhé ovšem došlo zejména pod vlivem judikatury Evropského soudního dvoru k rozsáhlé legislativní činnosti Euratomu, která se opírá o (původně marginální) Kapitolu třetí.
Tyto posuny je možné chápat i jako součást šířeji koncipovaného fenoménu „europeizace mezinárodního práva“, tj. absorbování ustanovení mezinárodních úmluv v předpisech evropského práva. Příspěvek se věnuje otázce, jaká je role legislativy Euratomu v novém miléniu a jaké jsou perspektivy tohoto společenství tváří v tvář důsledkům havárie v japonské jaderné elektrárně Fukushima Dai-ichi.