Abstrakt
Kyselina nikotinová (niacin) je vůbec prvním hypolipidemikem, které bylo uvedeno do klinické praxe. Prokázán byl její příznivý vliv u osob s nízkou koncentrací HDL-cholesterolu a vysokou koncentrací LDL-cholesterolu i u pacientů s hypertriglyceridemií, přičemž její obvyklá denní dávka činí 2 g.
Vedle farmakokinetiky a farmakodynamiky niacinu poskytuje předložené sdělení i současný pohled na mechanismus účinku a účinnost přípravku. Nová je i kombinace s laropiprantem, který sice nemá žádné účinky na úpravu lipidogramu, zásadně však omezuje výskyt nejvýznamnějšího nežádoucího účinku niacinu, flushe.
Niacin je v současnosti doporučován především ke kombinované léčbě se statiny. Pojednávají o něm nejnovější evropská doporučení, která zdůrazňují nejen jeho komplexní účinky, ale také schopnost ovlivnit lipoprotein(a).
Zejména proto je niacin využíván při snaze snížit tzv. reziduální kardiovaskulární riziko, založené na nízké koncentraci HDL-cholesterolu a vysoké koncentraci triglyceridů. Ve světle medicíny založené na důkazech nelze data týkající se niacinu srovnávat s robustními daty získanými u statinů, na druhé straně má niacin velmi přesvědčivé důkazy z celé řady studií starších i novějších.
Skutečně přesvědčivá data na desetitisícovém souboru však můžeme očekávat až po publikaci výsledků studie HPS2-THRIVE