Syndrom chronické bolesti pohybového aparátu je v posledním desetiletí ve vyspělých společnostech stále častěji rozpoznáván i v populaci dětí a mladistvých. Je charakterizován v první řadě bolestí, která je trvale nebo intermitentně přítomná v jedné nebo více lokalitách pohybového aparátu a která nemá adekvátní morfologické vysvětlení.
Dalším typickým jevem je rozvoj významných fukčních poruch motorických a psychosociálních ústících v disabilitu. Diagnostika CPS se opírá o expertízu odborníků zkušených v péči o děti s chronickými onemocněními pohybového aparátu.
Mezi základní odborníky podílející se na diagnostice a další péči patří dětský revmatolog, fyzioterapeut, klinický psycholog, případně psychiatr. Pacienti často přicházejí s podezřením na systémové zánětlivé onemocnění, které je třeba nejdříve vyloučit.
Potvrzení nepřítomnosti organické diagnózy je základním předpokladem terapeutického úspěchu.