Abstrakt
Hyperkinetické poruchy jsou diagnostickou kategorií F 90 podle MKN-10 a ADHD podle DSM-IV, která se objevuje ve všech věkových skupinách – od dětství do dospělosti. Psychofarmaka pozitivním ovlivněním příznaků (hyperaktivita, impulzivita, nesoustředivost) zlepšují kognitivní funkce a psychosociální adaptaci pacientů.
Zároveň se včasnou terapií, v ČR metylfenidátem a atomoxetinem, předchází negativním sociálním důsledkům jak v dětství, tak při perzistenci poruchy v dospělosti. V článku je podán rozbor mechanismu působení, indikací, dávkování, interakcí, nežádoucích účinků a benefitů obou psychofarmak.