Výzkum v oblasti roztroušené sklerózy (RS) prodělal za posledních 30 let významný posun. Nejdůležitějším výstupem tohoto úsilí je příchod nových, efektivních léků, které znamenají na jedné straně velkou naději, na druhé straně ovšem nové požadavky na individuální přístup v léčbě.
Do popředí se dostávají otázky - jaký lék? kdy? komu? Hlavním důvodem je velká variabilita průběhu nemoci, která vyžaduje velmi pečlivý monitoring aktivity nemoci u jednotlivých pacientů. Magnetická rezonance (MR) představuje v současnosti nejvíce využívaný biomarker, který pomáhá v diagnostice, stanovení prognózy i monitoraci průběhu nemoci.
Nová diagnostická kritéria z roku 2011 umožňují stanovit diagnózu RS již z 1. MR vyšetření, čímž se významně zkracuje doba pro nasazení terapie.
Po zahájení léčby je vhodné přejít na tzv. monitorační MR protokol. Ten umožňuje i v rutinní praxi nejen vyhodnocení lézí, ale i vývoje celkové a regionální atrofie, které lépe odráží neurodegenerativní procesy.