Abstrakt
Endotel má nezastupitelnou úlohu v regulaci funkce cévní stěny. Podílí se na regulaci cévního tonu, krevní tlaku, tkáňové perfúze a účastní se mnoha fyziologických procesů.
Endotelové buňky pomocí různých mediátorů ovlivňují vazomotorickou činnost cév, rovnováhu koagulační kaskády, proces fibrinolýzy a regulují permeabilitu cév. Existuje mnoho faktorů, které endotel negativně ovlivňují, vedou k jeho aktivaci a dysfunkci.
Endotelová dysfunkce předchází rozvoj aterosklerotických změn a je považována za reverzibilní. Její včasná detekce a zahájení preventivních léčebných opatření by u predisponovaných pacientů mohlo vést k zabránění rozvoje aterosklerotických komplikací nebo alespoň k jejich oddálení.
Výzkum endotelové dysfunkce a vývoj nových metod k jejímu hodnocení je proto aktuálním tématem moderní angiologie i řady jiných oborů. V současné době se míra edotelové dysfunkce stanovuje pomocí biochemických markerů, některými instrumentálními metodami nebo jejich kombinací.