Cílem práce bylo zjistit, zda jsou vybrané mitochondriální funkce ovlivněny antidepresivy, stabilizátory nálady a depresivní poruchou. Výzkum vychází z hypotéz poruch nálady a mechanismů účinků antidepresiv, ze zdokonalené monoaminové hypotézy, neurotrofní hypotézy a hypotézy o mitochondriální dysfunkci.
Narušená funkce mitochondrií vede k poškození neuronů, které může souviset se vznikem poruch nálady. Účinky antidepresiv a stabilizátorů nálady na mitochondriální funkce mohou být vztaženy k jejich terapeutickým či vedlejším účinkům. Nejvíce byly ovlivněny MAO, citrátsyntasa, komplexy I a IV a respirační rychlost mitochondrií.
Tyto mitochondriální parametry lze proto dále testovat jako potenciální biologické markery poruch nálady, cíle nově vyvíjených antidepresiv nebo prediktory účinnosti farmakologické léčby.