Behaviorální účinky oxytocinu a jeho antagonistů po i.p. aplikaci ukazují, že pronikají mozkomíšní bariérou. Odlišnosti v účinnosti oxytocinových antagonistů při inhibici groomingu a ostatních projevů chování vyvolaných oxytocinem nazanačují, že receptory účastnící se na tomto chování se mohou lišit v mozkové lokalizaci, receptorové konformaci anebo v použité signální cestě.