Abstrakt
Neurobiologická aktivita představuje rozsáhlou oblast časoprostorových dějů, pro jejichž objektivní studium se využívá mnoho postupů. V příspěvku je prezentován přehled, principy a časoprostorové vlastnosti nejpoužívanějších metod studia mozkových funkcí/mysli.
Podrobněji je přiblížena široce využívaná technika funkčního zobrazení pomocí magnetické rezonance a dostupná neinvazivní elektroencefalografická technika společně s metodou detekce korových potenciálů vázaných na události. Mezi intervenčními metodami je zmíněna transkraniální magnetické stimulace, hluboká mozková stimulace a nově se prosazující optogenetická technika.
V závěru je diskutována frekvence využití a limitace jednotlivých metod.