Cílem této teoretické studie je vymezit různé přístupy k vymezení vzdělávací politiky, rozebrat předpoklady, na kterých jsou postaveny, a ukázat implikace těchto přístupů. V první části studie je ukázána trojdimenzionálnost pojmu politika.
Ve druhé části jsou diskutovány různé definice vzdělávací politiky. Ve třetí části, která je strukturována do pěti samostatných kapitol, jsou postupně rozebrány klíčové dimenze různých přístupů ke vzdělávací politice.
Studie je zakončena implikacemi pro výzkum i praxi. Podle autora je vhodné odlišit pět aspektů, ve kterých se definice vzdělávací politiky nejvíce rozcházejí.
Za prvé, má-li se vzdělávací politika chápat spíše jako sada konkrétních událostí, nebo jako proces. Za druhé, nakolik je politika explicitně vyjádřená v dokumentech versus nakolik je třeba ji odkrývat na základě analýzy jednání aktérů.
Za třetí, kdo politiku tvoří. Za čtvrté, zdali je politika spojena s nějakým záměrem, nebo jde o jakékoli, i nezáměrné, jednání.
Za páté, zdali mají přednost struktury, které politika vytváří, nebo aktéři, kteří v rámci těchto struktur jednají. Studie dochází k závěru, že vymezení vzdělávací politiky jako oblasti studia je třeba podstatně rozšířit a překonat některé nerealistické předpoklady i umělé hranice, v rámci kterých se vzdělávací politika analyzuje.
V rámci jednotlivých výzkumů je ovšem třeba vždy pečlivě vymezit a zpřesnit, jaký aspekt vzdělávací politiky máme na mysli.