Abstrakt
Politika dlouhodobé péče o starší věkové skupiny chronicky nemocných a nesoběstačných osob je poměrně často ve zjednodušených modelech dávána do souvislosti s budoucími hrozbami pro veřejný sektor a veřejné finance. Navrhovaným „nezbytným“ řešením jsou pak obvykle změny v organizaci a financování dlouhodobé péče v rámci tržně orientovaných reforem, ovšem se zásadními důsledky vzniku nerovností v dostupnosti a ve zdraví, nekoordinovaným procesem poskytování služeb, v nichž dochází k výrazné asymetrii mezi příjemci a poskytovateli služeb.
Předmětem práce je tržně orientovaný přístup případu věcného návrhu zákona o dlouhodobé péči v ČR v roce 2011, porovnávaný s rozdílným vývojem diskurzu této oblasti v EU/EC-OECD-WHO a také od vývoje poznání/výzkumu. Cílem práce je kritická reflexe příčin tak odlišného zjednodušujícího vývoje v ČR s využitím metody diskurzivní analýzy.