Článek je věnovaný Lockově pojetí přirozeného práva a politické autority. Vymezuje se jednak vůči předstabvvitelům cambridské šloly (Laslett, Dunn), kteří zdůrazňují kontinuitu mezi Lockovým pojetím přirozeného práva a přirozenoprávní tradicí, jedna vůči vůdčím představitelům "liberálního čtení Locka" (Strauuss, MacPherson), kteří Locka považují naopak za následovníka T.
Hobbese. Autor se snaží najít třetí cestu mezi těmito dvěma interpretacemi.