Úrazy a jejich následky jsou závažným problémem z hlediska zdravotního, sociálního i ekonomického. Podle údajů zdravotnické databáze ÚZIS ČR celková úrazovost české dětské populace v období let 2000–2005 meziročně vzrostla o 0,7 %, počet zlomenin o 1,3 %.
Oproti předchozímu decenniu tak došlo ke zvýšení úrazovosti dětí o 8 % a počet zlomenin na 100 tisíc dětí vzrostl téměř o 10 %. V období let 2006–2009 trend v počtu úrazů byl již klesající (v přepočtu na obyvatele bylo ošetřeno ročně v průměru 394 tisíc úrazů dětí ve věku 0–14 let, tj. 266 úrazů na 1 tisíc dětí) [1].
Podíl zlomenin na počtu úrazů se u dětí do 15 let pohybuje dlouhodobě kolem 25 %. V období pubertálního spurtu podíl zlomenin u školních dětí v celkovém počtu úrazů převažuje.
Diskutujeme užitečnost a přínos nových poznatků semilongitudinální studie somatického vývoje a úrazovosti u školních dětí a referujeme o těsné asociaci růstového profilu a výskytu (četnosti) dětského úrazu v časném období dospívání. Zjištěné poznatky vnášejí nový pohled na podmíněnost vzniku úrazového rizika v období pubertálního spurtu.
Využití a aplikace poznatků semilongitudinálního šetření v pedagogické a pediatrické praxi by mohly významně přispět k řešení aktuálních úkolů dětské úrazové problematiky v ČR a k efektivitě úrazové strategie a prevence na ZŠ, a tím k významnému snížení počtu úrazů u současné populace školních dětí.