Kapitola v knize se věnuje prvnímu večerníku v socialistickém systému řízení Československého státu, který vybočil z každodennosti. V Československé republice chyběl jakýkoliv bulvární tisk a distribuce tiskovin byla přísně kontrolovaná.
Večerník se lišil nejen způsobem prodeje ale také obsahem. Ten byl „veselejší“ než u ostatních novin.
Stal se oblíbeným zpestřením odpoledne. Důkazem je, že patřil mezi deset nečtenějších deníků.
Jeho průměrný denní náklad za rok 1958 představoval 85 000 výtisků, a to se distribuoval jenom v hlavním městě. O deset let později náklad představoval denně již přes 100 000 výtisků.
Populární tisk tak pronikl i do socialistického mediálního systému. Večerní Praha nabídla uvolnění po pracovním dnu, získala si své čtenáře a ovládla trh.
Pomocí analýzy dobových článků v žurnalistických sbornících článek mapuje reakci na nový dosud nevídaný novinářský počin. Také nevynechá ani reakce čtenářů, či samotných tvůrců Večerní Prahy.
Výčtem bulvárních prvku příspěvek poukáže na znaky bulváru, které Večerní Praha obsahovala a přiblíží její obsah konkrétními ukázkami. Připomene ale také přesah pojmu bulvár a jeho proměny, v různých kulturních a společenských podmínkách.
Pomocí syntézy poznatků z odborných historických publikací článek čtenářům přiblíží také dobu, ve které periodikum vzniklo.