Jedním z hlavních trendů u chronické lymfocytární leukemie (CLL) se v posledních letech stalo hledání nových prognostických faktorů umožňujících zpřesnit prognózu, a předpovědět tak klinický průběh onemocnění již v době stanovení diagnózy s možností načasování a přizpůsobení intenzity léčby individuálnímu riziku nemocného. Cílem naší práce bylo zhodnocení prognostického významu vybraných ukazatelů apoptózy a angiogeneze: byly měřeny sérové koncentrace tumor nekrotizujícího faktoru a (TNF‑a) a transformujícího růstového faktoru b‑ 1 (TGF‑b1) a exprese receptoru typu II pro TGF‑b (TGFbRII) a receptoru typu 2 pro fibroblastový růstový faktor (FGFR2) u 75 neléčených pacientů s CLL.
Sérové koncentrace TNF‑a byly významně vyšší u nemocných s CLL v porovnání s kontrolní skupinou a byly spojeny s nepříznivou prognózou (vysoké riziko dle Raie, vysoký beta2-mikroglobulin, masivní lymfadenopatie, nemutované IgVH geny, nepříznivé cytogenetické aberace, progrese onemocnění, kratší období do zahájení léčby). Zvýšené koncentrace TGF‑ b1 byly naopak spojeny s prognózou příznivou (nízké riziko dle Raie, nepřítomnost masivní lymfadenopatie, mutované IgVH geny, negativita ZAP-70, stabilní onemocnění, delší období do zahájení léčby).
Další výzkum TNF‑a a TGF‑b je cenný nejen z prognostického, ale také léčebného hlediska, neboť signální dráhy těchto cytokinů by se mohly stát terapeutickým cílem u nemocných s CLL.