Předmětem klinické kazuistiky je muž, 65 let, se špatně diferencovaným karcinomem prostaty – Gleason skóre 8 (4 + 4) a s metastatickým postižením skeletu. Kromě zahájení léčby bisfosfonáty byl tento muž léčen po dobu 18 měsíc ů kompletní androgenní blokádou (cyproteron acetát + leuprorelin acetát).
Pro vzestup PSA byla tato léčba ukončena. Nemocný byl dále léčen paliativní chemoterapií docetaxel.
Celkem bylo podáno osm cyklů této léčby s dobrým klinickým efektem. Tato léčba však musela být pro výraznou periferní neuropatii a bolesti horních a dolních končetin ukončena.
Periferní neuropatie u nemocného progredovala, podpůrná léčba gabapentinem a amitryptilinem byla neúspěšná. Po čtyřech měsících, kdy byl nemocný léčen pouze monoterapií kyselinou zolendronovou, zahájil nemocný léčbu tapentadolem 2krát 50 mg, s následnou eskalací dávky na 2krát 100 mg (dosud byla léčba bolesti zajištěna transdermálním fentanylem 25 µg à tři dny).
V průběhu tří týdnů od zahájení léčby tapentadolem došlo k výraznému ústupu neuropatických obtíží, včetně projevů bolesti, za tři měsíce od zahájení léčby došlo k normalizaci zdravotního stavu. Nemocný následně zahájil retreatment chemoterapie docetaxelem, kde při udržovací dávce tapentadolu 2krát 50 mg denně nedošlo ke klinickým projevům neuropatické bolesti.