Demografické změny a velmi výrazné stárnutí populace v následujících letech s sebou přináší potřebu adaptace zdravotních a sociálních služeb a obecně veřejných i soukromých služeb. Vlivem stárnutí se mění klinický obraz onemocnění a manifestují se geriatrické syndromy.
Nejvýznamnějším z nich je křehkost (frailty). Geriatričtí pacienti potřebují specifickou modifikaci zdravotní péče, a to ve složce akutní, následné i dlouhodobé.
Důraz by měl být kladen na evaluaci funkčního stavu a podporu soběsta čnosti, která je důležitá pro zachvání kvality života. Mezi nejčastější příčiny zhoršení zdravotního stavu a hospitalizace geriatrických pacientů patří nežádoucí účinky léků a následky nesprávné preskripce.
V evropském prostředí vznikly skríninkové nástroje k posouzení adekvátnosti a účelnosti preskripce (STOPP a START kritéria). Individualizovaná farmakoterapie je důležitou součástí péče o geriatrického pacienta.