První rozsáhlejší studie sleduje zejména pobyt Karla Čapka v Paříži v době studií na Sorbonně, jeho hluboký zájem o francouzské výtvarné umění, který se postupně rozšířil i na literaturu. Ze spisovatelů, které Čapek překládal pro antologii Francouzské poezie nové doby, mu byli blízcí zvláště Jules Romains, Georges Duhamel a Charles Vildrac.