Nálezy v reprezentativním korpusu současné češtiny (ovšemže velmi pracné) ukazují, že (1) po číslovkách vypsaných slovy se nekongruentní typ „dvacet jedna metrů“ neujal jako gramatický princip, ale jen vněkterých (všedních) typech vyjádření a spíš u nižších čísel; (2) naproti tomu po číslovkách zapsaných číslicemi se kongruentní typ „21 metr“ stal příznakovým; (3) jazykové zacházení sčísly, vmluvnických popisech zanedbávané, je pestřejší, než se soudilo, a jeho popis se neobejde bez stylistického aparátu.