Abstrakt
Ekologicky příznivý způsob života vyžaduje určitý druh skromnosti. Přitom nejde o nenáročnost libovolně chápanou, která by byla jen jakýmsi druhem lhostejnosti k věcem jde spíše o cílenou šetrnost, vyžadující vedle etické motivace i určité ekologické znalosti.
Kapitola vymezuje etické předpoklady výchovy k (ekologické) skromnosti, která, má-li být účinná, musí být především podložena vlastním příkladem. V této sféře není možnost se spolehnout na rozkazy a příkazy; vnímavost a otevřenost vůči světu bytostných vztahů, a to nejen vůči lidem, ale i vůči sféře přírody, vede přirozeně k šetrnosti vůči všem bytostem a zároveň dává naplnění.