Abstrakt
Autor při popisu a interpretaci mandejského „křtu“ (masbuta) vychází zvlastních terénních výzkumů. Studie uvádí do diskuzí o modernizaci rituálu vedených mandejskou komunitou a seznamuje spluralitou současné praxe.
Popsán je masbuta kněze konaný během prvního dne svátku Paruanaii. Rituál je interpretován na základě vlastní audio- a videodokumentace, relevantních rituálních textů a mandejských komentářů, tematizovány jsou rovněž akcenty současného mandejského pochopení rituálu.
Masbuta je nahlížen jako rituál sestávající ze tří základních sekvencí ritů, jejichž analýza odkrývá význam rituálu. Pozornost je věnována především těmto ritům: ponoření do tekoucí vody, již Mandejci nazývají Jordán, poznamenání (rušma) spojené svyslovením jména boha (Hiia) a jeho posla (Manda d-Hiia), ověnčení myrtovým věncem (klila), vlo žení ruky, ritu Kušta (znamená „pravda“), pomazání olejem a rituální hostině.
Jednotlivými sekvencemi i jako celek se masbuta ukazuje jako předpoklad spásy a zároveň - díky realizaci společenství sbohem - jako její předjímka. Masbuta umožňuje Mandejci již za života vpozemském světě reálnou participaci na darech říše Světla, a je proto vzájmu zbožného Mandejce účastnit se opakovaně rituálu.