Abstrakt
Studie pojednává o obsahu zjevené Tóry podle učení rabínského judaismu. Jedná se o pokračování studie publikované vTeologické revui, č íslo 1, s. 39-54, roč.76/2005 zabývající se charakterem Zjevení.
O obsahu zjevené Tóry jsou zachovány infomace vrůzných tradičních židovských pramenech datovaných do období tanaitů (učitelů Mišny) a amorejců (učitelů Gemary) pocházejících převážně z Palestiny. Podle těchto pramenů Zjevení ze Sinaje obsahovalo tzv. písmnou a ústní Tóru.
Písemná Tóra obsahovala Pět knih Mojžíšových (Tora), Proroky (Neviim) a Spisy (Ktuvim), ústní Tóra pak Mišnu (tzv. nemotivovaná právní látka halacha), midrašot/talmud (tzv. motivovaná právní látka) a agadu (tradice, které nemají právní charakter). Kromě uvedených součástí zjevené Tóry se vyskytují vpramenech i další termíny, jako např. dikdukej Tora a dikdukej sofrim, které označují další specifické části ústních tradic zakladatelů rabínského judaismu.
Učení o ústním zákonu jako součásti zjevené Tóry získaly tyto ústní tradice potřebnou legitimitu.