Abstrakt
Kriminalita je důležitým společenským jevem, který ovlivňuje mnoho aspektů fungování společnosti i života každého člověka. Zároveň představuje významné interdisciplinární téma, kterému se věnuje řada oborů.
Význam geografie spočívá zejména v obohacení výzkumu kriminality o prostorovou dimenzi, napomáhá k jejímu poznání prostřednictvím analýz rozmístění kriminality a studiemi percepce zločinu. Tato dizertační práce se zaměřuje na představení výzkumu geografie zločinu, přibližuje její teoretický a metodický vývoj a diskutuje její využitelnost a využití v českém kontextu.
Větší důraz je v práci kladen na koncept strachu ze zločinu, který tvoří základní složku pocitu bezpečí ovlivňujícího každodenní život, využívání městského prostoru a prostorovou mobilitu jednotlivců. Dizertační práce se skládá ze dvou částí.
První část nejprve představuje obecná východiska práce a shrnuje vývoj a základní přístupy k výzkumu zločinu v geografii. Následuje kapitola diskutující již samotné jádro práce – koncept strachu ze zločinu, která se zaměřuje na diferencované vnímání strachu ze zločinu různými skupinami obyvatel a na roli rezidenčního prostředí a konkrétních typů míst na pociťování strachu.
Součástí první části práce je rovněž diskuze metodických problémů a bariér výzkumu v českém prostředí. Druhou část práce tvoří soubor pěti publikací zaměřených na tematiku geografie zločinu a výzkumu bezpečnosti.
První článek reflektuje vývoj studia zločinu z pohledu geografie v Česku, klade důraz na vývoj témat, metodiky a měřítkové úrovně. Zbylé publikace představují výsledky konkrétních empirických výzkumů zaměřených na strach ze zločinu, které byly realizované v různých částech Prahy a v jejím zázemí.