Abstrakt
U vzorku žen (n=11) ve věkovém rozmezí 69,1 +/- 4,17 let byly hodnoceny změny posturální stability v tříletém intervalu z hlediska věku a šíře oporné plochy chodidel v 30s testech se zrakovou kontrolou. V porovnání s mladší věkovou skupinou (20,8 +/- 0,76 let) měly starší ženy při užší oporné ploše vyšší rychlost kývání v bočním i předozadním směru a větší celkovou plochu stabilogramu.
V širším postoji se u seniorek stabilita postoje po třech letech nezhoršila. Ze studie vyplývá, že pro hodnocení stability postoje jsou vhodné obtížnější typy testů az parametrů rychlost kývání a plocha stabilogramu.
Stabilní postoj má u starších osob svůj význam z hlediska dobré mobility, redukce zranění apod. Proto je vhodné do pohybových programů seniorů zařadit i cvičení posturální stability.