Téma protiraketové obrany je dnes velice živé a mohlo by se zdát, že tento projekt stojí na současné administrativě prezidenta George W. Bushe a zároveň i padá.
Ačkoli její realizace je i nyní z technických důvodů možná jen ve velmi omezené míře, již velmi krátce po druhé světové válce se protiraketová obrana stala tématem strategického uvažování. Tento článek by měl prozkoumat postavení myšlenky protiraketové obrany ve strategickém uvažování od šedesátých let do současnosti a tímto způsobem ukázat logiku vývoje, v němž se střídaly etapy, v nichž byla protiraketové obraně věnována jen okrajová pozornost, s obdobími, kdy do rozvoje systému plynuly rozsáhlé investice.
V tomto smyslu lze historický vývoj rozdělit na éru détente v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy vládla doktrína vzájemně zaručeného zničení (MAD), dále období Reaganovy Strategické obranné iniciativy v první polovině osmdesátých let, éra jaderného odzbrojování, která začala roku 1986, a konečně současná etapa budování Obrany proti balistickým raketám (BMD). Při analýze jednotlivých období jsou v tomto článku využívány herněteoretické modely.