Zdá se, že v současnosti a v blízké budoucnosti se armády západních států nebudou angažovat v jiných než malých válkách, jako jsou války v Afghánistánu a v Iráku. Z historické perspektivy jen relativně málo malých válek, vzhledem ke značné vojenské převaze, skončilo pro velmoci vítězstvím a naopak porážky, které obě studenoválečné supervelmoci nejvíce poznamenaly, byly právě ty v malých válkách ve Vietnamu a v Afghánistánu.
Nadějí na změnu tohoto neblahého trendu je revoluce ve vojenských záležitostech (RMA). Její role v malých válkách je však značně rozporuplná.
Na jednu stranu by RMA mohla vyřešit hodnotová dilemata, která postmoderním západním společnostem stěžují postavení ve válce. RMA minimalizuje totiž ztráty, které postmoderní společnosti nejsou ochotny akceptovat, a přenáší zodpovědnost za zabíjení z rukou lidí na stroje.
Na druhou stranu však moderní technologie odcizují vojáky válce a protivníkovi. Vojáci již nejsou schopni rozumět svým nepřátelům a respektovat je, což ztěžuje cestu jak k vítězství, tak i k mírové dohodě.