Pojem hybridních režimů ze současného bádání vychází jako zastřešující koncept pro označení režimů v šedé zóně mezi demokracií a autoritářstvím, tedy skupin adjektivních demokracií a autoritářství. Po více než dvou dekádách diskuse o hybridních režimech se nám vyprofilovalo několik konceptů, které se etablovaly v politologickém slovníku (neliberální demokracie, kompetitivní autoritářství a další).
Tyto koncepty jsou však spojeny s různou mírou operacionalizace, vnímání pojmů demokracie, autoritářství. Zároveň jsme v této diskusi svědky používání nejrůznějších typologií a přístupů (klasické vnímání konceptů, rodová podobnost, radiální kategorie).
Cílem příspěvku je komparace etablovaných termínů hybridních režimů. Pro jejich použit í je vedle znalosti typů kategorií klíčové rozlišovat mezi různými pojetími demokracie (procedurální minimum, rozšířené procedurální minimum, minimalistická definice).
V příspěvku budu argumentovat, že pro úspěšnou aplikaci jakéhokoliv konceptu v rámci hybridních režimů, je nutné znát výše zmíněné souvislosti specifických konceptů, abychom se nedopouštěli jejich „natahování“.