Modelování součastného a budoucího dpopadu letecké dopravy na klima pomoci AOGCM s online couplovanou chemií
Abstrakt
Naše práce je jedna z prvních, který má za cíl vyhodnotit dopad emisí z letecké dopravy na teplotu pomocí modelu všeobecné atmosférické cirkulace s online couplovanou chemií. Zvláštnosti této studie jsou mimo jiné neskálování emisí a vyhodnocení okamžité odezvy pomocí ensemblových simulací.
Model použitý ve studii je Meteo-France CNRM-CM5.1 model rozšířen chemickým mechanismem REPROBUS. Studie uvažuje období 1940-2100 s přihlédnutím na scénář SRES A1B.
Je vyhodnocen současný a budoucí vliv leteckých emisí CO2, NOx and H2O na klima, uvažujíc změny v koncentraci skleníkových plynů, četnost kondenzačních čar a cirrovité oblačnosti indukované těmito čárami (contrail-induced cirrus, CIC). Sudie rozlišuje mezi dopadem emisí CO2 a emisí non-CO2, tj. všech kromě CO2.
Aerosol emitován leteckou dopravou není v této studii uvažován. Naše modelová soustava simulovala nezanedbatelný bias rozsahu pokrytí morským ledem nad Artikem, proto musí být na výsledky související s povrchem nahlíženo s opatrností.
Globálně sprůměrovaný dopad CO2 emisí na teplotu u povrchu činí cca 0.1 K ke konci 21. století. Dopad emisí non-CO2 na teplotu dosahuje 0.2 K v druhé půlce 21. století.
Dopad NOx emisí je téměř zanedbatelný v našich simulacích, jelikož je produkce ozónu kvůli letecké dopravě malá. Důsledkem toho je, že je non-CO2 podobný dopadu CIC.
Analýza ročního chodu dopadů ukázala největší dopad během pozdního léta a začátku podzimu. Ve stratosféře je modelován signifikantní ochlazení v důsledku CO2 emisí (-0.25 K do roku 2100).
Pokles -0.3 K je zde modelován, pokud se uvažují všechny emise z letecké dopravy, přičemž je vliv CIC a NOx emisí zanedbatelný.