Cílem tohoto příspěvku je popsat a vysvětlit změny využití ploch v českém pohraničí za uplynulých 160 let modernizace společnosti a ekonomiky a politických a institucionálních zvratů. Předpokládáme, že blízkost hranice ovlivnila současný stav i historický vývoj populace a hospodářství pohraničních regionů, a tím i strukturu zemědělství, krajiny a využití ploch v nich.
Použitý přístup je kvantitativní a využívá databázi historických změn využití ploch Česka. Ta obsahuje pro každou z 8 903 tzv.
Základních územních jednotek (ZÚJ) údaje o rozloze osmi základních kategorií využití ploch ve čtyřech časových horizontech (1845, 1948, 1990 a 2000). ZÚJ jsme na základě jejich polohy vůči státní hranici rozdělili do čtyřech souborů.
Soubor "U hranic" (A) tvoří pás ZÚJ přímo se dotýkající hranice (n = 395); soubor "Přechodný" (B) obsahuje ZÚJ jež se dotýkají ZÚJ souboru A (n = 571); soubor "U vnitrozemí" (C) je tvořen ZÚJ jež se dotýkají ZÚJ souboru B (n = 580); zbývající ZÚJ tvoří soubor "Vnitrozemí" (O, n = 7 357). Změny využití ploch v pohraničí závisí také na celkové geopolitické situaci a na politických vztazích s jednotlivými sousedními zeměmi.
Proto jsme tedy soubory A, B a C (celkem n = 1 546) rozdělili na soubory ZÚJ podle toho se kterou zemí sousedí - s bývalým Západním Německem (n = 288), bývalým Východním Německem (n = 316), Polskem (n = 491), Slovenskem (n = 168) a Rakouskem (n = 283).