Abstrakt
Ve dvanácté kapitole autor nejprve vysvětluje rozdíly v pojmech fyzické a právnické osoby. Dále upozorňuje na odlišnosti vývojových stádií „života“ právnické osoby, kdy je třeba rozlišovat mezi jejím založením, vznikem, zrušením a zánikem.
V části věnované právnickým osobám se autor věnuje tematicky nejprve právnickým osobám práva veřejného v čele se státem a jeho specifickým postavením, aby pak zřetelněji teoreticky odlišil právnické osoby práva soukromého. V další části zdůrazňuje, že jak fyzická, tak právnická osoba je výtvorem práva a nelze je zaměňovat s jejich substrátem.
Je tedy důležité, jaké předpoklady musí subjekt práva splňovat (a nikoliv pouhý fakt, že jej vnímáme jako individuum), aby mu bylo možné přiznat práva a povinnosti. Osobou totiž není zdaleka vše, co právní řád za osobu prohlásí, k tomu je zapotřebí, aby splňovala další obecné náležitosti.
Obecně platí, že osoba (jak fyzická tak právnická) musí být identifikovatelná, dále musí být způsobilá jednat (vyjadřovat vůli) a konečně nést odpovědnost. To vše jsou pojmové znaky subjektu práva.
Vedle toho zde autor zdůrazňuje odlišnost mezi způsobilostí k právům (subjektivitou) a způsobilostí k právním úkonům. Stejně tak je třeba mít na paměti předěl mezi právní subjektivitou (soubor práv a povinností, k níž je právní subjekt způsobilý) a právním subjektem.