Abstrakt
Řízení lidských zdrojů v oblasti kvality ošetřovatelské péče se musí opírat na jedné straně o angažovaný a odpovědný postoj všeobecných sester k vlastní profesionální roli, na druhé straně musí vytvářet podmínky pro naplnění této role. Případný nesoulad mezi tím, jakou důležitost všeobecné sestry přikládají různým aspektům své role a jak vnímají, že je mohou v praxi uplatňovat, zvyšuje riziko nespokojenosti a je signálem pro cílené intervence do řízení kvality.
Kvantitativní výzkum, provedený v dubnu 2012 ve zvolené nemocnici, se zaměřil na zmíněný nesoulad. Cílovou skupinu tvořily všeobecné sestry pracující na lůžkových odděleních jedné nemocnice.
Použitou výzkumnou technikou byl dotazník vlastní konstrukce. Položky dotazníku byly konstruovány v souladu s operacionalizací konceptu role sestry ve dvou okruzích.
První skupina položek sledovala názory na význam uspokojování potřeb pacienta a přístupu k němu v souladu s metodou ošetřovatelského procesu a humanisticko-altruistickými hodnotami. Druhá skupina položek reprezentovala význam profesních atributů činností spojených s ošetřovatelskou péčí jako profesní disciplínou.
Obě skupiny položek byly hodnoceny jednak z pohledu jejich důležitosti pro pracovní roli respondenta, jednak z pohledu toho, jak jim je praxe umožňuje realizovat. Podle stratifikovaného náhodného výběru bylo rozdáno 411 dotazníků s návratností 81 %.
Aspekty role všeobecné sestry vymezené jako „přímý kontakt sestry s pacientem“ se ukázaly statisticky významně důležitější pro roli sestry a z pohledu sester také v praxi významně hůře realizovatelné než aspekty nazvané „profesionální atributy role“. Při rozdělení sester do podsouborů podle typu odbornosti a pracoviště nebyly zaznamenány významné rozdíly.