Článek předkládá teoretické rozpracování vztahu mezi tvořivostí a mentálním postižením. Je zde definován základní teoretický aparát, v němž je pak analyzována inteligence jako hlavní diagnostikovatelný ukazatel mentální retardace i tvořivosti.
Vzhledem k multifaktoriální povaze obou charakteristik však autorka dochází k závěru, že snížená úroveň rozumových schopností u lidí s mentálním postižením nutně neznamená sníženou úroveň kreativity, jen je předurčuje k tvorbě v oblastech, které na tomto faktoru nejsou natolik závislé, zejména k tvorbě v oblasti umění.