Publikace obsahuje tři prózy významného českého prozaika, básníka, libretisty, novináře, myslitele a literárního teoretika 19. století Karla Sabiny (1813–1877). Jedná se především o historický román o maršálovi Rudolfa II.
Ruesswurm, který se nikdy nedočkal knižního vydání a je znám pouze z novinového otisku z roku 1866. Také povídka Osudná kniha vyšla pouze časopisecky v roce 1862.
Ve stejném roce byl vydán jako přívazek k románu G. Pflegra Moravského i třetí text obsažený v souboru, novela Hyacint.
Obě tyto kratší prózy se odehrávají v době kolem bitvy na Bílé hoře. Společné vydání všech tří textů především doplňuje a rozvíjí obraz Karla Sabiny jako autora historických próz.
Ukazuje, že právě on v šedesátých letech 19. století jako první soustavně orientoval zájem české beletrie k tragické bělohorské době. A připomíná, že ačkoli kompozičně a motivicky Sabina nepřekračuje hranice romanticky dobrodružného historického vyprávění, osudy jeho hrdinů odkazují již k jiné době.
Všichni tři procházejí životem, aniž se jim podařilo naplnit osobní možnosti a ambice. Podobají se člověku moderní doby, protože rezultátem jejich existence je marnost.
Publikaci doplňují komentáře, které Sabinovy povídky zasazují do literárněhistorického kontextu a především odhalují a popisují metodu jeho tvorby opírající se o důkladné studium listinných i knižních dokumentů. Obsáhlá ediční zpráva připomíná i podněty, které může přinést studium Sabinových textů dnešní ediční praxi.