Jako větná adverbia se tradičně označují výrazy s formou kvalitativních adverbií (určitě, nepochybně, vážně), jejichž funkcí ovšem není kvalitativní určení slovesa, nýbrž vyjádření epistémického nebo hodnotícího postoje mluvčího k obsahu propozice, srov. mluvil vážně vs. vážně mluvil dobře, tj. funkčně se často považují za částice. Tyto výrazy jsou (školsky) rozeznatelné zejména tak, že není možné převést je na adjektivum u deverbálního substantiva derivačně příbuzného predikátu věty, v níž větné adverbium vystupuje: jeho vážná (pro)mluva vs. jeho vážně dobrá (pro)mluva.
Specifickou skupinu mezi nimi představují výrazy, jejichž sémantika vyjadřuje smyslové vnímání (očividně, slyšitelně, hmatatelně aj.) nebo převzatou informaci (údajně). I tyto výrazy, i když naopak na korespondující adjektiva obvykle převoditelné jsou, mají ve větě / promluvě funkci vyjadřovat specifický postoj mluvčího k obsahu propozice (tzv. evidence), tj. funkci primárně pragmatickou.