Abstrakt
Článek se zabývá komparací staré a nové právní úpravy zasvěcení kostelů a kaplí. Starý kodex z roku 1917 v rámci zasvěcení (dedikace) kostelů rozlišoval jeho vyšší stupeň čili konsekraci, jíž musely být zasvěceny katedrální, kapitulní, řeholní a farní kostely, a nižší stupeň čili benedikci pro ostatní kostely a kaple.
Nyní platný kodex „zamíchal“ s terminologií, když konsekraci vyhradil zasvěcení osob, zatímco vyšší stupeň zasvěcení (včetně kostelů) označuje jako dedikaci, požadovanou – na rozdíl od benedikce – zejména pro katedrální a farní kostely. Ze zákona nevyplývá, zda mohou být dedikovány i jiné kostely, popř. zda už benedikovaný kostel může být dedikován.
Změny jsou i v kompetenci osob oprávněných k dedikaci, resp. benedikci kostelů.