Abstrakt
Případ pacientky s roztroušenou sklerózou diagnostikovanou v roce 1996 upozorňuje na vliv pozdního zahájení léčby biologickou léčbou na prognózu pacientky. Léčba interferonem beta zahájená po více než 10 letech imuniosupresivní léčby včetně pulzního podávání cyklofosfamidu a mitoxantronu byla zcela neefektivní.
Zánětlivá aktivita pokračovala a pacentka byla posléze převedena na eskalační léčbu natalizumabem Přestože průběh choroby by na první pohled bylo možné v té době hodnotit i jako sekundárně progresivní, avšak s ještě zachovanou zánětlivou aktivitou nemoci, došlo již během prvního roku léčby natalizumabem ke zlepšení o dva stupně Kurtzkeho škály disability.