Abstrakt
Článek pojednává o patofyziologii a léčbě anémie u chronických chorob ledvin (CKD - chronic kidney diseases). Podrobněji rozvádí fyziologii a patofyziologii erytropoetinu, metabolismus železa a stručně pojednává i o ostatních faktorech, z nichž některé mohou být pro rozvoj anémie důležité (infekční procesy, zánětlivé stavy, některé léky, sekundární hyperparatyreóza, nádorová onemocnění), význam jiných je jen komplementární (deficit vitamínu B12, kyseliny listové) nebo více méně hypotetický (např. uremické inhibitory erytropoézy).
Ve druhé části článku je podána informace o nových doporučeních KDIGO pro léčbu anémie u chronických chorob ledvin, která byla publikována v srpnu 2012. Nová doporučení přinesla oproti minulým doporučením americkým (KDOQI, 2006) nebo evropským (ERBP, 2004) řadu významných změn s dopadem pro klinickou praxi.
Nově byly doporučeny vyšší sérové koncentrace pro feritin (500 µg/l) i pro saturaci transferinu (30 %). Podávání erytropoézu stimulujících léčiv by mělo být zahájeno až po adekvátním doplnění zásob železa.
Další významnou změnou je snížení koncentrace Hb, při které je vhodná intervence pomocí erytropoézu stimulujících léčiv. Jejich podávání by mělo být zahájeno tehdy, je-li Hb v rozmezí 90-100 g/l.
U pacientů s projevy anemického syndromu je možno zahájit podávání i při Hb ? 100 g/l. Obecně se doporučuje, aby v rámci udržovací fáze léčby erytropoézu stimulujícími léčivy nepřesáhla u dospělých nemocných koncentrace Hb 120 g/l.
Dále jsou v článku diskutovány příčiny, diagnostika a léčba hyporesponzivity na erytropoézu stimulující léčiva, pure red cell aplasia a problematika podávání krevních transfúzí u pacientů s chronickým onemocněním ledvin.