Adopce a adrogace jsou dva velmi významné instituty římského práva, které mají velký význam pro celou římskou společnosti a obzvláště pro její základní jednotku - římskou rodinu a její existenci. Cílem článku je poskytnout čtenáři poutavou formou informace o těchto dvou institutech, které se v mnohém prolínají, ale mají též velké množství odlišných znaků, o jejich odrazu v moderních právních řádech, stejně tak jako o hlavních znacích adopce a adrogace, jejich znalost je nutná pro porozumění celého tématu.
První kapitola tohoto článku obsahuje výčet nejvýznamněj ších pramenů, z nichž lze čerpat při zkoumání obou institutů. Druhá kapitola se zabývá charakteristickými rysy adopce a arrogace a zaměřuje se též na dopady těchto institutů na osobní status římského občana, majetkové vztahy, dědické právo, soukromé kulty a uctívání rodinných bůžků, atd.
Následující dvě části jsou věnovány popisu podmínek, které musí být naplněny, aby adopce (třetí kapitola) a adrogace (čtvrtá kapitola) nastala, tedy způsobům, jimiž jsou adopce a adrogace realizovány a jak se jejich forma měnila v průběhu časů.