Abstrakt
Rozhodujícím impulsem pro vznik komparativního studia literatur byl spor zastánců antiky a stoupenců modernosti (tzv. Querelle) ve francouzské kultuře na sklonku 17. století.
Srovnávání antické a novověké kultury se stalo obecným místem filosofie dějin. Slavistika doplnila tuto ideu o představu zvláštní role Slovanů v evropské historii.
Ve 20. století se slavistika ocitla před třemi problémy: pochyby o jednotném rázu slovanských etnik, rozpor v mentalitě Slovanů mezi nacionalistou a touhou po vymoženostech moderní civilizace, krizové jevy evropské civilizace samé.